Marilla Rubínový Jestřáb

22. října 2016 v 19:25 |  Rubínový lid - postavy

Jméno: Marilla
Příjmení/přídomek: Rubínový Jestřáb
Věk: 18 let
Datum narození: 11.den 1. cyklu 1403. Období
Národ: Rubínový lid
Magické schopnosti: povolání, magie run
Zbraně: sečný meč, luk


Povaha: Marilla je velmi nebojácná, drzá dívka s obrovským množstvím sarkasmu. Má zajímavý smysl pro humor, který pochopí málokdo. Většinou si dělá co chce a nehledí na žádné pravidla. Je to typická divoška z Rubínového lidu a nehledí na to, v jakém světle jí vidí ostatní. Její pusa je dost prořízlá a tudíž se nebojí sdělit ostatním svůj názor. Někdy když chce, nebo se jí to hodí, dokáže být milá a laskavá. Jako malá ráda trávila celé dny běháním po lesích a šplháním po stromech, což u ní přetrvává i doteď. Když dojde na boj, vrhá se do něj s nesmírným odhodláním a kdyby měla blízké přátele, klidně by pro ně položila i svůj vlastní život.

Životní sen: Stát se lepším lovcem, než byl její otec.


Popis a obrázek vzhledu: Marilla je drobná dívka měřící 61 palců. I přesto kolik toho dokáže spořádat, má štíhlou postavu. Její husté červené vlasy jí v neposedných vlnách spadají lehce pod zadek. Nejraději je nosí stažené do ohonu svázaného copem. Má netypickou barvu očí, za kterou vděčí své milované matce. Kvůli častému trávení na sluníčku je její pleť lehce opálená do hněda. Ráda nosí koženou sukni s pončem z kožešiny, které podědila po své starší sestře, ale ta už bohužel nežije. Chodí bez bot, protože jí přijdou nepraktické k chození a šplhání po stromech.

Doplňující informace: Marilla už od mala byla trochu drzá, ale svojí rodinu milovala. Měla milující maminku, tátu lovce a nejlepší sestru jakou si mohla přát. Její otec byl úžasný lovec a ona jej obdivovala. Díky němu žili ve velkém stanu ze zvířecí kůže. Když Marilla vyrostla, začal jí otec trénovat, protože chtěla být stejně dobrá lovkyně jako on. Naučil jí, jak správně střílet z luku, jak držet meč a hlavně jak se bránit. Bral jí sebou na lovy, aby si mohla vyzkoušet, jaké to je ulovit divou zvěř. Bavilo jí to, o tom žádná, a tak chodila s tátou na lovy, co to šlo. O pár let později, když oslavila 15. narozeniny, to všechno nabralo jiný spád. Její matka zemřela v boji, což je všechny hodně zasáhlo. Hlavně otce, který den co den truchlil po své ženě a za necelý rok se oběsil. A sestra? Po ztrátě obou rodičů se s tím musely nějak vypořádat. Lovily zvěř, šily z kůže, ale jednoho dne zemřela i ona. V ten osudný den se Marilla byla projít, jako každý večer a sestra hlídala stan, ale když se vrátila uviděla sestry bezvládné tělo, ležící na zemi. Někdo jí zabil, měla bodnou ránu v hrudi. To na ní už bylo moc. Utekla, daleko, hodně daleko, aby jí nic nepřipomínalo její rodinu. Byla smutná, chtěla brečet, ale nedovolila si to. Ani jedna jediná slza, ani jedna v ní nezůstala potom co si prožila. Dneska je to ta dívka, jak jí všichni znají. Drzá s obrovským sarkasmem, která s prominutím kašle na všechny pravidla. A vy se jí divíte? Vždyť život je krátký a ona si ho chce užít, jak jen to je možné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama