Luna Obětavá

14. července 2015 v 20:39 | Darkness & Madness |  Dračí děti - postavy


Jméno: Luna
Příjmení/přídomek: Obětavá
Věk: 18
Datum narození: 8.den 4.cyklu 1403. období
Národ: Dračí děti
Významná osobnost: krotitelka drakoještěrů
Magické schopnosti: ovládání ohně, neviditelnost
Zbraně: meč

Povaha: Luna je velmi loajální k drakoještěrům, národu a lidem v něm. Přesně v tomto pořadí. Její metody by mohla spousta lidí odsuzovat, ale někdo musí dělat špinavou práci. Proto se na ní většina dívá shora a zbytek o ní buď vůbec neví nebo dělá jako by to tak bylo. Nemá přátele ani rodinu. Musela se naučit o sebe postarat sama a to z velké části utvářelo její povahu a budoucí činy. Díky tomu že na světě nic nemá, je schopná cokoliv a kdykoliv obětovat. Většina lidí, které měla ráda, zemřela a nebo je byla nucena poslat pryč kvůli jejich vlastní bezpečnosti. Z toho duvodu jí samota vyhovuje. Možná se jednou najde někdo kdo nezemře ani neodejde, ale to ví jen Ignit.

Životní sen: Sloužit nejlépe svému národu

Popis a obrázek vzhledu: Po matce zdědila přes půl zad padající vodopád hustých zrzavých vlasů ohraničujících bledou, ostře řezanou tvář. Oči barvy divokého moře vévodí její tváři a jsou krásnější než ten nejkrásnější šperk. Po otci nezdědila moc viditelných rysů, má po něm spíše povahové rysy jako je třeba obětavost, věrnost, loajálnost a další ušlechtilé vlastnosti, ale bohužel ji nestihl vychovávat dost dlouho, aby zamezil krutosti a nedůvěřivosti, které ji život naučil. Její štíhlou postavu většinou skrývají modré nebo černé, méně často nosí fialové nebo červené šaty. Když ještě pracovala u své matky v pekárně, nosila vlasy stažené do pevného uzlu. Od té doby si je nestáhla ani jednou. A to nebylo jediné co nechala za sebou. Jediné co si ponechala z té doby je to co ji otec učil s mečem.

Doplňující informace: Její matka pracovala v pekárně na okraji města ve stejném domě v němž bydleli. Otec byl vojákem. Luna je nejstarší ze tří dětí. Prožila krásné, ale příliš krátké dětství. Dlouho byla jedináček. Pomáhala matce v pekařství a ve volném čase běhala po kopcích, loukách a lesech s ostatními dětmi z města. Otec jí učil bojovat. Později se jí narodil bratr Liam.
Dva roky byla šťastná.... Její matka čekala další dítě. Tehdy sedmiletá Luna se s ní právě pohádala, její matka nerada viděla svou holčičku se zbraní v ruce, a skrývala se v lese. Už se setmělo, když večerní vítr, který tak milovala, k ní přinesl pronikavý pach kouře, spáleného masa a sladký zápach krve. Polekaně vyskočila a zděšeně se dívala směrem k městu. Nemohla odtrhnout oči od rudého ohně, který polykal její rodné město dům po domě. Zdálo se jí to jako celá věčnost než se pohnula. Nejdřív pomalu vykročila, pak pořád a pořád zrychlovala, než doběhla ke svému domu chycenému v rudé síti plamenů. Otec ležel na dvoře s probodnutým břichem kousek od matky, ke které se snažil doplazit. Matka měla podříznutý krk a v ruce držela svou modrou kouli, na kterou nesměla Luna sahat. Kousek od nich ležel otcův meč pokrytý dosud nezaschlou krví. Všude okolo se vršilo snad dvacet cizích mrtvých těl. Liam tam nikde nebyl. Schoulila se u matčina těla a plakala dokud neusnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama